Čeština
Whiteout: Tohle jsou nejzasněženější místa na světě!- ©Ski the Tasman

Mnohametrové masy sněhu na ledovci Tasman Glacier na Novém Zélandu

Copyright: Ski the Tasman

Bratři Grimmové v tom měli jasno: Sníh vyrábí Paní Zima (na Slovensku ovšem Perinbaba), která žije na Hohe Meißner. Tato hora se nachází v Hessenské vrchovině a je jejím nejvyšším vrcholem. Zatímco za časů bratří Grimmů tady možná panovalo ledové klima, nejvyhledávanějším cílem milovníků zimních sportů tento kraj rozhodně nezůstal. Dnes můžete odložit pohádkové knížky a při hledání míst s nejhlubším sněhem pátrat raději v databázích meteorologických ústavů, jako to udělal autor tohoto článku.


Nejzasněženější místa na světě


Německo

Německý "sněžný pól" je Zugspitze, nejvyšší hora v zemi, vysoká 2962 metrů. Výšku sněhu ovšem meteorologická stanice neměří na větrném skalnatém vrcholu, ale v lyžařském středisku, na Zugspitzplatt v cca 2650 výškových metrech. Nejsilnější vrstvu sněhu zde naměřili 2. dubna 1944, kdy sněhová peřina dosáhla 8,3 metru, přičemž běžně tu hodnoty dosahují čtyř až pěti metrů. Působivé jsou také úhrny množství nového sněhu, který v této jediné ledovcové oblasti v Bavorsku napadne během zimy. V posledních 25 letech to bylo v průměru kumulativně 18,65 metru, v zimě plné lavin - 1998/99 - to ale bylo dokonce 27,5 metru! Na celém světě existuje jen několik málo lyžařských středisek s tak velkým množstvím sněhu.

Na úpatí Zugspitze, v lyžařském středisku Garmisch-Partenkirchen už ale sněhová situace vypadá trochu jinak. Místo konání závodů Světového poháru uvádí kumulativně méně než dva metry nového sněhu za rok. Kdo touží po idylce v prostředí sněhem zapadané horské vesničky, kde by se mohl procházet po lesích sténajících pod tíhou sněhu, měl by se vydat radši do Balderschwangu. Tato horská obec těží ze své polohy poblíž Bodamského jezera na severu Allgäuských Alp. Kombinace blízkosti vodní plochy spolu s uspořádáním zemského povrchu před sedlem Riedberg způsobuje orografické zesílení srážek, díky čemuž tady ročně průměrně napadne okolo sedmi metrů sněhu, v zimě 98/99 to bylo přes dvanáct metrů.

Díky tomu napadne na Balderschwangu, vysokém pouhých 1.044 metrů, ještě víc sněhu než na nejvyšších vrcholech německé vrchoviny. Jejich žebříčku vévodí od roku 1998 Brocken im Harz s 530 centimetry kumulativního ročního sněžení. Na druhém místě následuje Große Arber v Bavorském lese s 496 centimetry. Bronz putuje s více než čtyřmi metry na krušnohorský Fichtelberg. Napadaný sníh se mimochodem neměří jako rozdíl mezi vrstvou sněhu, která byla na místě včera, a celkovým množstvím. K měření je vyhrazena konkrétní plocha, z níž je každé ráno úplně odstraněn sníh. Takhle nemůže dojít ke zkreslení kumulativních výsledků v měření. 

Galerie

Mnohametrové masy sněhu na ledovci Tasman Glacier na Novém Zélandu - © Ski the Tasman
Mellau/Damüls - © Ludwig Berchtold /Vorarlberg Tourismus
Zugspitze 20.02.2014
Lyžování na Novém Zélandu - © Ski the Tasman

Zobrazit vše

Rakousko

Na sníh nejbohatším místem Rakouska je Damüls v oblasti Bregenzský les na západě Rakouska. Díky 930 centimetrům kumulativního ročního opadu sněhu tady často masa sněhu sahá až po střechy. Pro Schröcken (1263 m.n.m.) ve stejné oblasti eviduje rakouský Ústřední meteoroligický ústav 916 centimetrů ročně. Vleky ve Schröcken nicméně dopravují lyžaře až do sedla Hochtannberg v 1676 m.n.m. A tam napadne za zimu až jedenáct metrů nového sněhu. Rakouskou meteostanicí s největším množstvím sněhu je Sonnblick (3100 m.n.m.) ve Vysokých Taurech: v letech 1971 až 2000 v průměru 22,66 metru. Rekordní záznam ovšem uvádí kumulativně 31,12 metru, přičemž nejvyšší naměřená sněhová pokrývka dosahovala 11,9 metru. Jen čtyři kilometry odsud se nachází lyžařský areál na ledovci Mölltal.

Švýcarsko

Nejzasněženějším místem Švýcarska je Braunwald s 876 centimetry za rok. Ani Arosa se 723 centimetry na tom není špatně. A jakmile se člověk vydá do výše položených alpských středisek, kumulativní roční úhrny jen rostou. Například v St. Bernard bylo mezi lety 1961 a 1990 naměřeno v průměru 1653 centimetrů nového sněhu za rok. Řeč je tedy o 16 a půl metrech! Tamější lyžařské středisko bylo kvůli sněhovým bariérám přístupné až v červnu. Sezónu to zkrátilo natolik, že toto malé lyžařské středisko muselo nadlouho zavřít. Od konce osmdesátých let ale přívaly sněhu ve Švýcarsku výrazně zeslábly. V Zermattu, v Adelboden i v San Bernardino šlo v období 1981-2010 ve srovnání s lety 1961-1980 téměř o 20 procent. V San Bernardino napadlo místo 646 cm jen 522 cm, v Adelboden klesla kumulativní výška sněhu z 524 na 422 centimetrů. Stále téměř stejné množství sněhu napadlo jen sedle Bernina Pass - asi osm metrů. Zdejší lyžařské hory Lagalb a Diavolezza proto díky častému čerstvému sněhu zůstávají velice oblíbené hlavně mezi freeridery.

Norsko

Mimo Alpy bývá sázkou na jistotu oblast norských fjordů. Na Ålfotbreen, vysoké 1300 m.n.m. bylo zaznamenáno až 49 metrů sněhu za rok. Zhruba 20 až 30 metrů bývá kumulativně také v letních lyžařských střediscích Stryn a Folgefonna - v tomto případě jde ale o neoficiální hodnoty. Jako "nejzasněženější místo Evropy" uvádí norský patentový úřad obec Røldal v západním Norsku, kde kumulativní výška sněhu ročně dosahuje 12 metrů. Srážky se ale neměří přímo v obci, nýbrž o několik set metrů výš, ve stejnojmenném lyžařském středisku.

USA

Na světě se ale najde ještě zasněženější místo než je Røldal. Například Alta v americkém státě Utah, kde ročně v průměru napadne 12,9 metru sněhu. Měření probíhají už po 110 let, v posledních letech to bylo v průměru 13,3 metru a dosavadní rekord padl v zimě 1982/83, kdy napadlo kumulativně dokonce 23 metrů! A zdejší sníh je i kvalitní: Čerstvě napadaný sníh tady obsahuje jen něco málo přes osm procent vody. A ještě sušší sníh je v Big Sky v Montaně. Tamější sníh přezdívají Cold Smoke (chladný kouř). Jeden kubík čerstvě napadaného sněhu váží pouhých 41 kilogramů! Pro srovnání: Jeden kubík vody váží 1000 kg. Sněhová pokrývka v Big Sky je tedy téměř z 96 procent ze vzduchu!

Díky Pacifiku je sníh na západním pobřeží amerického kontinentu skutečně mnohem vlhčí, ale ze stejného důvodu padá v obrovských masách: Rekordmanem v největším množství čerstvého sněhu za sezónu je Mount Baker ve státě Washington. V zimě 1998/99 tady napadlo 28,96 metru sněhu - podle Guinessovy knihy rekordů jde mezi lyžařskými středisky o světový rekord! Průměrně v Mount Baker napadne víc než 18 metrů a vrstva sněhu dosahuje v zimě běžně 4,75 m. Hodně sněhu padá ale i jinde podél amerického pacifického pobřeží. Na vrcholové stanici střediska Alyeska na Aljašce naměřili v posledních 15 letech kumulativně v průměru 18,26 metru za rok (2011/12 dokonce 24,8 metru), v kalifornském Squaw Valley okolo dvanácti metrů.

Japonsko

To všechno ale není nic proti fantastickým masám sněhu, na které jsou zvyklí ve věčně zasněžené ‚yukiguni', v češtině "Zemi sněhu". Ta se nachází na západní straně hlavního japonského ostrova Honšú. Chladný vzduch, který sem proudí z nedaleké Sibiře přes vody japonského moře, přináší hodně vlhkosti a naráží na trčící vrcholy víc než 3000 metrů vysokých japonských Alp. Ty vymáčknou z obtěžkaných bílých mraků i tu poslední sněhovou vločku. Výsledek: Neuvěřitelných 30 až 38 metrů nového sněhu za zimu. Čísla jsou to opravdu bájná, už proto, že v těch nejzasněženějších regionech neexistují žádné oficiální meteorologické stanice - tyto oblasti jsou prostě neobyvatelné. Stanice s největším naměřeným sněžením stojí v letovisku Sukayu Onsen na severu Honšú v nadmořské výšce 890 metrů. A oficiální čísla odsud uvádějí kumulativně nejméně 1764 centimetrů nového sněhu ročně.

Nový Zéland

Západní pobřeží magicky přitahují sníh i v jiných částech světa. V Novozélandských Alpách, které se tyčí téměř 4000 metrů nad Pacifikem, se na ledovcových polích hory Mount Tasman nasbírá až 100 metrů nového sněhu za rok. Na start sjezdovky Tasmanglacier, dlouhé přes 25 kilometrů, vás dostane jedině letadlo - i kdyby tu vleky byly, úplně by zapadaly sněhem. 

Reklama

Reklama

Reklama