Aktuálním problémem horských středisek všude na světě je, jak zvládnout rostoucí počet návštěvníků s co nejmenším dopadem na přírodní prostředí. Klíčovou oblastí se stává dopravní obslužnost a také snaha o redukci neekologické automobilové dopravy. Tuto výzvu řeší i střediska ve Vysokých Tatrách, kde se spolu s růstem návštěvnosti každoročně zvyšuje i počet dopravně kritických dnů. Odborné fórum Ekologická doprava = lepší budoucnost Tater si dalo za cíl přinést mezinárodní inspirace z oblasti ekologických forem dopravy a otevřít diskusi o vhodných dopravních řešeních pro Tatry. Akci zorganizovala společnost Tatry mountain resorts, a.s. (TMR) ve spolupráci s odborným partnerem - Prešovskou regionální komorou SOPK.

Počet návštěvníků v Tatrách je vysoký a neustále roste. Podle kvalifikovaného odhadu Oblastní organizace cestovního ruchu Region Vysoké Tatry, který vychádzí z metodiky Státních lesů TANAPu, navštívily v roce 2017 region Vysoké Tatry víc než 3 miliony lidí. Tento nápor návštěvníků, který zahrnuje pobytové, ale i jednodenní hosty, způsobuje čím dál častější dopravní problémy. V zimní sezóně 2016/2017 bylo zaznamenáno jen v Tatranské Lomnici 21 dopravně kritických dní a už dnes je zřejmé, že během této zimy to bude ještě víc. 

Navrhovaná řešení v oblasti dopravy v Tatrách se dosud soustředily hlavně na plánování nových parkovacích kapacit, což ovšem paradoxně vede ke zhoršování situace - nová parkoviště v podsatě návštěvníky motivují, aby se po Tatrách pohybovali autem. Pokud se má situace zlepšit, tento přístup je zapotřebí změnit a nabídnout návštěvníkům dostatek kvalitních a srovnatelně pohodlných ekologických alternativ. S integrováním ekologických forem dopravy do systému dopravní obslužnosti mají dlouholeté zkušenosti především horská střediska ve Švýcarsku. V zemi se intenzivně využívá hlavně železniční doprava, ale ve vysokohorských turistických centrech zapojují do systémů i lanové dráhy a elektromobily.

 

Zermatt – středisko bez aut


Revoluční přístup zvolili v jednom z nejnavštěvovanějších turistických míst v obci Zermatt, která v sezóně přivítá denně až 40-tisíc turistů. Celkový počet přenocování dosahuje ročně astronomického čísla 1,8 milionu. Radnice v Zermattu se už v roce 1961 rozhodla zakázat vjezd aut se spalovacím motorem do obce. Návštěvníci se do Zermattu dostanou jen vlakem a v obci se jezdí výhradně s elektromobily, včetně domácích, ale i všech obslužných vozidel. Zermatt je soběstačný z hlediska výroby elektřiny, k čemuž využívá vodní elektrárny, fotofoltiku i lokální bioplynovou stanici. Navzdory tomu, že možností sportovního vyžití je tady dostatek, obec se před dalším rozvojem rozhodně neuzavírá.

Zermatt neustále posiluje lanovková propjení s italským regionem Aosta, čímž návštěvníkům nabízí ještě víc možností, jak strávit volný čas,“ uvedl na konferenci Christoph Bürgin, který zastával 12 let funkci starosty obce. „Dnes v Zermattu řešíme hlavně to, jak zvládnout nárazové přesuny velkého počtu lyžařů ke konci dne. Ve hře jsou tři alternativy: elektrická kolejová dráha, sedačková lanovka i pohyblivý chodník, a o tom, které řešení to bude, teď intenzivně diskutujeme.“

 

Arosa Lenzerheide potvrzuje trend propojování středisek


Arosa je malá vysokohorská švýcarská obec na konci dlouhého údolí, které se vine od města Chur. Výrazně větší středisko Lenzerheide s přímým propojením na příjezdové trasy leží o dvě údolí dál. Idea propojení obou středisek se objevila už v 70. letech minulého století, k její realizaci ale došlo až po letech diskusí v lednu 2014. Kyvadlová lanovka Urdenbahn dlouhá 1,7 kilometru spojila obě střediska, čímž vznikla nová oblast Arosa-Lenzerheide s 225 kilometry sjezdovek. A hned se zařadila mezi TOP 5 nejsilnějších švýcarských středisek. Díky moderní technologii je výsledkem lanovkové propojení bez jediné podpěry.

Cesta od prvotní myšlenky až po realizaci byla náročná a dlouho se hledalo takové technické řešení, které bude mít co nejmenší vliv na životní prostředí,“ vysvětlil na konferenci Peter Engler, který ve společnosti Lenzerheide Bergbahnen koordinoval projekt lanovkového propojení středisek Arosa a Lenzerheide. V obci Churwalden, přes kterou projíždějí všichni hosté směřující do horského střediska Lenzerheide, vyrostla v návaznosti na spojení obou středisek další propojovací lanovka. Jejím účelem bylo vytvořit nové nástupní místo na začátku údolí a motivovat lidi, aby nechali auto na parkovišti na začátku údolí a pohybovali se po celém údolí ekologickou dopravou. „Efekt je zřejmý už po čtyřech letech a navzdory náročnému skloubení původně odlišných představ tří dotčených obcí přineslo lanovkové propojení jednoznačné výsledky - o 10 % víc hostů v obou střediscích a citelný pokles automobilové dopravy,“ uzavřel P. Engler.


Ve 4-Vallées vsadili na železnici a lanovky


Lanovkovým propojením několika sousedících obcí v kantonu Wallis vznikl i největší lyžařský region Švýcarska - – 4 Vallées (Čtyři údolí). Díky 410 kilometrům sjezdovek sem přijíždějí v zimní sezóně 2 miliony vyznavačů zimních sportů. Aby Čtyři údolí dokázaly zvládnout nápor stovek tisíc návštěvníků, vsadili na odstavná parkoviště a kombinaci vlakového propojení v údolí s lanovkami, které hosty vyvezou do vyšších poloh.

„Při rozvoji cestovního ruchu je nevyhnutelné vsázet na kvalitu a spokojenost zákazníků,“ říká Eric-A. Balet ze společnosti Group Téléverbier, která provozuje švýcarské středisko Verbier. „Pokud chce středisko přitáhnout dostatek návštěvníků, potřebuje překonat jistou kritickou velikost, ale souběžně musí vytvořit i více možností přístupu do vysokohorského prostředí.

Podle dostupných údajů díky používání lanovek ve 4 Vallées ušetří jen ve středisku La Tzoumaz téměř 500-tisíc litrů paliva ročně, což je v přepočtu víc než 1 300 tun CO2. „V porovnání s auty mají lanové dráhy ve vysokohorském prostředí i další výhodu: k překonání stejné vzdálenosti zabírají 330x míň prostoru a vyžadují vykácení míň než třetiny stromů,“ vysvětlil způsob, jakým nahlížejí na dopravu ve Švýcarsku, Eric-A. Balet.

 

Propojování skiareálů má smysl i v Tatrách


V Tatrách se TMR seriózně zabývá možnostmi oživení lyžování ve Smokovcích. Hrebienok byl v 70. letech významným lyžařským centrem, které hostilo i Světový pohár v lyžování. Dnes je kvůli stagnaci ve Smokovci asi 2 500 lůžek, ale středisko má hlavně v zimních měsících problémy s obsazeností. 

Společnost TMR navrhuje na území mezi Jakubkovou loukou, spojnicí hotelu Bellevue a Hrebienkem vytvořit v součtu asi 12 kilometrů sjezdovek. Profily terénů ve Starém Smokovci ovšem umožňují dobudovat středisko jen s modrými sjezdovkami, což nesplňuje současné požadavky návštěvníků. TMR proto představila svou vizi propojení Smokovců a Tatranské Lomnie propojovací lanovkou. Vize reflektuje limitované možnosti rozvoje Tatranské Lomnice, která hlavně v zimě už není schopna absorbovat vysoký zájem lyžařů a návštěvníků, a zárovň požadavek rozvoje Smokovců. Vedle lanovky navrhuje TMR přímo v Tatranské Lomnici i ve Starém Smokovci několik tzv. "rychlých" řešení v podobě větších parkovišť, která by však měla být soustředěna na okrajích středisek. 

O rozvoji Smokovců nelze v současnosti přemýšlet izolovaně, protože by vzniklo malé lyžařské středisko, které nepřiláká dost návštěvníků a ekonomicky se neudrží,“ uvedl na konferenci Bohuš Hlavatý, generální ředitel a předseda představenstva TMR. „Pohodlná a ekologická lanovka, spojující dvě atraktivní destinace, by umožnila rovnoměrné využití ubytovacích kapacit, ale i lyžařských svahů a turistických atrakcí obou středisek bez ohledu na to, jestli si za místo pobytu zvolíte Smokovec nebo Tatranskou Lomnici.“

V zimě by vzniklo unikátní lyžařské středisko střední velikosti s různými možnostmi lyžařských tratí a po celý rok by se usnadnil přístup návštníků k akcím, jejich žmístem konání je často právě Hrebienok. „Celoročně by tak bylo víc důvodů zůstat v Tatrách na delší pobyt a snížila by se závislost obou středisek na jednodenních návštěvnících.“

Vizualizace lanovky
Skalnaté Pleso

 

Vizualizace lanovky
Hrebienok

Nezanedbatelným přínosem lanovky spojující dvě střediska je i pozitivní vliv na dopravní situaci. Z dopravní analýzy, kterou zpracoval nezávislý Institut pro dopravu a hospodářství, vyplynulo, že lanovka má potenciál snížit potřebu parkovacích míst v Tatranské Lomnici o víc než 600 míst a zredukovat počet zbytečných přejezdů mezi Smokovci a Tatranskou Lomnicí o víc než 1 000 denně. To představuje méně emisí, a to až o 1,1 tuny CO2 za den.

Za pomoci modelování scénářů vývoje zmiňovaná dopravní analýza také ukázala, že pokud se neučiní žádná dopravní opatření (přičemž v Tatranské Lomnici dojde už brzy ke zrušení 520 dočasných parkovacích míst v souvislosti s výstavbou Lomnického korza), hrozí středisku Tatranská Lomnica až 41 dní s kritickou dopravní situací. Při realizaci navrhovaných parkovišť v obou střediscích spolu s propojovací lanovkou by se počet těchto dnů snížil na 3. Výhodou lanovky v porovnání s jinými druhy dopravy je bezpečná technologie, která je přívětivá k životnímu prostředí. Díky 3S technologii, kterou navrhuje TMR, lze propojovací lanovku v úseku Hrebienok – Skalnaté pleso realizovat za pomoci pouhých tří podpěr, což představuje minimální zásah do prostředí. Investice do technologie i stavby lanovky přestavuje 25-27 milionů eur (633-684 milionů Kč). Celková výše nákladů na vybudování takového střediska i s lanovkovým propojením s Tatranskou Lomnicí se pohybuje na úrovni 70 mil. eur (v přepočtu cca 1,77 miliardy Kč).

„V dopravě, ať už ve městech nebo v turistických centrech, platí, že pokud mají lidé ´vystoupit z aut´, musí mít k dispozici lepší alternativu. Ekologické lanovkové propojení dvou menších středisek, kde jsou obě střediska návštěvníkům rovnocenně a pohodlně dostupné, by nejen pomohlo rozvoji těchto skiareálů, ale zároveň by vedlo i ke snížení dopravního zatížení obou středisek,“ shrnul potenciál propojovací lanovky B. Hlavatý.