Část I: Základy | Část II: Kompozice

 

Tak jako je třeba se naučit lyžovat s batohem na zádech, je také třeba se naučit, jak udělat správnou kompozici. Pro dobrý záběr je to klíčové. Zatímco existuje řada triků jak vytvořit perfektní fotografii, je pár základních technik, které bys neměl nikdy přehlédnout. Nezapomeň si je vyzkoušet ještě předtím, než vyrazíš na svahy. Než se naděješ, stanou se tvou součástí.


Pravidlo třetin

Tuto techniku používám skoro v každém záběru, který udělám. Rozdělím snímek na třetiny vertikálně i horizontálně a subjekt, který fotím, umístím na průřezech. Tím, že subjekt přesunu z centra fotky, dosáhnu toho, že oko diváka přechází po fotce směrem k tomu, co se na fotce děje. Na záběru níže si všimneš, že lyžaře jsem nechal v pravém dolním rohu, čímž pozornost přitáhnu k jeho trase.

 

Vodící čáry:

Tato technika se využívá hlavně při focení krajiny, ale dá se dobře použít i při focení lyžování a akce. Cílem je vybrat čáru na tvé snímky a tím umožnit, aby tato čára vedla oko diváka směrem k subjektu focení. Příkladem těchto čar mohou být stíny, stromy, vrcholky hor nebo horizont. Trikem je umístit subjekt buď na konec anebo na začátek takovéto vodící čáry.

 

Umístění:

Velkým omylem profesionálních i amatérských fotografů je, že drží fotoaparát vždy ve výšce očí. Ikdyž je fajn udělat záběry ve stoje, je také důležité, aby se věci kolem tebe trochu pohnuli. Sundej si lyže, dřepni si nebo se postav na špičky. Změna v perspektivě ti umožní zvýraznit různé objekty na snímku a přitáhnout pozornost k tomu, co se na fotce děje, ze zajímavého úhlu pohledu.


Orámování:

Něco, co jsem se naučil hned na začátku, je být přehnaně kritický ke všemu, co se nachází na snímku. Cílem je nemít na fotce nic, co by ručilo nebo jinak degradovalo, odvádělo pozornost od subjektu nebo měnilo celkovou náladu. Tohoto můžeme dosáhnout složitě při focení na sněhu, ale stojí za to, na moment se poohlédnout kolem sebe. Takto se dají snadno odstranit rušící prvky, jakými jsou lanovky nebo značení.

Dalším trikem je ujistit se, aby ti zůstalo dostatek místa na snímku, kam se může tvůj subjekt pohybovat. Například, pokud se tvůj lyžař pohybuje zleva doprava, nesmíš ho umístit zcela na pravé straně fotky, jinak nebude mít kam jít.

 

Horizont:

Nerovnoměrný horizont je matoucí a je jasným znakem nezkušeného fotografa. Vždy je nejlepší udělat fotku s rovným horizontem, i když se většinou dá upravit i potom v počítači. Problém může spočívat v tom, že když upravuješ fotku dodatečně, můžeš ztratit část obrázku kvůli ořezávání, a tím se může narušit orámování a pravidlo třetin.


Ve vzduchu:

Pokud fotíš kamarády ve snowparku nebo jak skáčou z útesu, vždy se ujisti, že na fotce bude vidět, buď odkud skočili a/ anebo kam dopadnou, nejlépe obojí. Záběr lyžaře, který se vznáší ve vzduchu, bez jakéhokoli náznaku země, je matoucí a je třeba se mu vyhnout.

 

Komunikace:

Než začneš, promluv si s lyžaři, které jdeš fotit a řekni jim, kam přesně chceš, aby lyžovali. Toto může být složité, protože pohled z místa kde stojíš, a kde stojí tvůj lyžař, je úplně jiný, takže se ujisti, že všichni vědí, jaké jsou tvé záměry. Můžeš využít techniku a vysílačky, ale někdy jsou nejjednodušší řešení ta nejlepší. Hoď sněhovou kouli na místo, kde chceš, aby se tvůj subjekt otočil. Je to nenáročné, ale funguje to docela dobře a používají to i nejlepší fotografové v tomto byznyse.

Ovšem jsou chvíle, kdy je třeba porušit všechna pravidla, ale je lepší, když je předtím pořádně ovládáš. Jako vždy, neboj se experimentovat a zkoušet nové věci. Tehdy se většinou věci vyvinou ke tvé spokojenosti a získáš záběr, který jsi ani nečekal.